Automatický digitální maskovací rám

Mechanická konstrukce

Základem pro výrobu je maskovací rám 30x40 cm, který je na pravé straně prodloužen o 8 cm. Zde budou umístěny ovládací prvky. Kolem celého rámečku jsou překližkové bočnice o výšce 7 cm. Tyto tvoří obdélník, v němž je zasazen původní maskovací rám i s prodloužením, a vespod je zasazeno překližkové dno. V desce původního rámu vyřízneme otvory tak, že velký otvor je tvořen přesně rozměrem fotopapíru 30x40 cm v místě, kde fotopapír na rámu leží, a menší otvor vyřízneme v pravé „nástavbě“ tak, aby kolem zůstaly okraje cca 2 cm. Na rozměry velkého otvoru v rámu necháme uříznout matové sklo, (z jedné strany pískované) které do velkého otvoru v rámu vlepíme lepidlem Epoxy 1200 tak, aby bylo v rovině s horní stranou rámu, matovou stranou nahoru (tato bude sloužit jako matnice pro zaostřování). Na pravou prodlouženou část rámu zhotovíme z tenkého materiálu panel pro přepínače a konektory. Podrobnosti uvedu v další části. Na překližkovém dně budou umístěna fotočidla pro integrální měření expozice. Prozatím si na toto dno obkreslíme velký otvor v rámu, čímž lokalizujeme místo fotopapíru a tedy i pozdější umístění čidel. Pro tato si do takto obkresleného obdélníku na dnu vrýsujeme od levého horního rohu formáty papírů, a to 13x18, 18x24, 24x30 a třetí 30x40 již máme. V těchto obdélníkách si naznačíme budoucí umístění čidel podle obrázku, kterých bude celkem 12 ks, a to pro formáty 9x13,10x15 a 13x18 jedno čidlo, pro formát 18x24 již čtyři čidla, pro formát 24x30 sedm čidel a pro30x40 to bude 12 čidel. Dno přišroubujeme k rámu, zabrousíme, přelakujeme a tímto je zhruba hotová mechanická konstrukce maskovacího rámu. Otvor pro zásuvku na připojení zvětšováku je umístěn na zadní straně. Postup prací je zřejmý i z přiložené fotografie a obrázků. Tato část stavby vyžaduje určitou manuální zručnost, avšak pečlivost se vyplatí.

Elektronická část

Schemata zapojení a desky spojů
Zapojení přepínače formátů papíru
Zapojení přepínače korekcí
Zapojení spínacího relé
Deska plošných spojů
Rozmístění součástek na desce
Desky s osvětlovacími LED

Nyní se budu věnovat elektronické části. Srdcem celého zařízení je jednoduchý monostabilní klopný obvod tvořený velice přesným integrovaným čítačem řady 555, který je napájen z transformátoru 220/12 V, s minimální zatížitelností sek.výstupu 2A, jehož výstup je usměrněn čtyřmi diodami D1-D4 v můstku a filtrován kondenzátorem C1 s velkou kapacitou. Napětí jde přes příslušná fotočidla Rf, přiřazená přepínačem formátu papíru, umístěná v rámu na vstup čítače a zároveň na přepínačem korekcí přiřazený kondenzátor Cx, který se po zahájení expozice začne přes fotočidla nabíjet, a při dosažení prahové úrovně čítač překlopí a zastaví expozici. Expozici zahájíme stiskem tlačítka tl.1, tedy uzemněním vývodu č.2 integrovaného obvodu. Během expozice lze tuto kdykoliv předčasně ukončit tlačítkem Tl.2, tedy uzemněním vývodu č.4. Přepínačem Př.1 lze zvětšovák rozsvítit trvale pro výměnu záběru a ostření. Zvětšovací přístroj a osvětlení fotokomory jsou vybavovány přes relé, které je ovládáno kladným impulzem potřebné délky na výstupu čítače přes spínací tranzistor T1. Jako ideální je na toto použití relé RP 102 , které je velice spolehlivé a má dostatečně dimenzované kontakty, se třemi přepínacími kontakty, z nichž jeden je použit na vybavování osvětlení fotokomory, a dva na spínání žárovky zvětšovacího přístroje. Relé je zapojeno tak, že v základní poloze svítí osvětlení komory, při přitažení kotvy se rozsvítí zvětšovací přístroj, a osvětlení komory zhasne. Samotná elektronika řízení osvětlení je tvořena monolitickým stabilizátorem napětí 78S05, nebo 78T05 se zavedenou zpětnou vazbou, kterou ovládáme jas osvětlovacích LED diod od přibližně polovičního jasu do maxima, což je pro praktické využití dostatečné. Na osvětlení jsou použita celkem 3 tělesa po 6 LED s vlnovou délkou světla 592 nm a světelným tokem 2000 mcd. Jedno těleso je umístěno nad zvětšovacím přístrojem, druhé nad miskami a třetí dle potřeby. Osvětlení této vlnové délky je vhodné i pro zpracování barevných fotografií, a je daleko přirozenější i pro lidský zrak, nežli červené světlo, při kterém dochází ke zkreslenému vnímání odstínů šedé v černobílé fotografii. Pro zjednodušení nebudu uvádět schéma zapojení, uvedu přímo desku s plošnými spoji a rozmístěním součástek. Tato zařízení jsem zkonstruoval již dvě, a po prvním zapojení nebyly žádné problémy. Celé zapojení je umístěno na jedné desce plošných spojů 4.5x12.5 cm. Relé, a všechny přepínače a tlačítka jsou umístěna mimo desku, včetně třech desek s osvětlovacími LED, které jsou s elektronikou propojeny dvoužilovým vodičem přes konektory CINCH. Všechny přípojné body jsou označené velkými písmeny. Body označené stejnými písmeny se spolu propojí vodičem. Mezi body K a L je propojka. Při shánění součástek je třeba věnovat pozornost fotoodporům. Ideální je typ WK 65037, který se však již obtížně shání. Je možné použít i jiné typy, ale je nutné dbát, aby měly lineární průběh odporu v závislosti na světle, což lze zjistit tak, že fotoodpor vložíme ve fotokomoře (v úplné tmě!) pod zvětšovák s vloženým negativem, a připojíme na něj ohmmetr. Při zacloňování po jednom stupni se musí odpor čidla zvyšovat lineárně, a je vhodné, aby po zabudování do rámečku a osvícení přes fotopapír měla čidla při středně hustém negativu odpor do 100 k. Relé je vhodné zakrytovat černou plastovou krabičkou, protože při spínání by mohlo i nepatrné jiskření mezi kontakty přes sklo naexponovat na papíru závoj. Po propojení všech součástí a jejich umístění na místo je nutné zařízení vyzkoušet ve fotokomoře. Po nastavení správného formátu papíru, přepínače korekcí doprostřed rozsahu, vložení papíru a exponování by výsledkem měla být v ideálním případě správná expozice. Tuto je možné upravit korekcemi. Obecně lze na místo CX doporučit tantalové kondenzátory, protože elektrolytické kondenzátory mají obvykle relativně velkou toleranci rozdílu kapacity od jmenovité hodnoty (až ±20%). Konstrukce je tak jednoduchá, že si s ní jistě poradí každý středně zkušený elektronik. Závěrem bych chtěl říci, že pokud si po přečtení tohoto článku někdo myslí, že po sestrojení uvedeného zařízení bude už jenom „nabíjet“ fotopapíry a mačkat „spoušť“, tak smysl celého zařízení zřejmě nepochopil. Doposud totiž naše civilizace nevymyslela takovou elektroniku, která by měla schopnost tvůrčího myšlení, a i u drahých zrcadlovek je mnohdy nutné sáhnout na korekce. Uvedený rámeček pouze zmenší množství zničeného fotopapíru, uspoří místo a čas strávený ve tmě na nohách, ale neubere nic z Vašeho prostoru pro tvůrčí experimentování. Fotorámeček na fotografii má více ovládacích prvků, ale tyto jsem v návodu vynechal, protože se později projevily jako zbytečné.

Seznam použitých součástek

• IO 1 - časovač 555 + patice DIL8
• IO 2 - stabilizátor 78S05(2A), 78T05(3A)- (ne 78L05!)
• T 1 - KF 507
• D1 - D4 - 1N5401 (KY 132/80)
• D5 - 1N4001 ( KY 130/80)
• D6 - D11 - LED zlatá, 592 nm, s vysokou svítivostí
• RF - fotorezistory WK 65037 (Tesla)
• R1 - 10kW
• R2 - 100kW
• R3 - 470W
• R4 - 1kW
• R5-R10 - 470W
• CX1- 2.2mF
• CX2- 3.3mF
• CX3- 3.7mF (2.2mF+1.5mF)
• CX4- 5mF (3.3mF+1.5mF)
• CX5- 6,8mF
• CX6- 8.3mF (6.8mF+1.5mF)
• CX7- 10mF
• CX8- 13.3mF (10mF+3.3mF)
• CX9- 15mF
• CX10- 22mF
• CX11- 24mF (22mF+2.2mF)
• CX12- 33mF
• Pot. - potenciometr 500W/N
• C1 - 1000mF/25V
• C2 - 33nF
• C3 - 100nF
• C4 - 2mF
• CX - 3m3/25V
• Re - relé RP 102/12V, 3 přepínací kontakty
• Př.1- přepínač ISOSTAT 1x
• Př.2 - otočný přepínač 12x1 kontakt - P-DS1 (GM elektronic)
• Přf.- přepínač formátů - ISOSTAT 4x závislé (spřažené)
• Tl.1, Tl.2 - tlačítka ISOSTAT
• Transformátor 220/12V, min.2A

Obsluha rámu

Prakticky jde o to, vyzkoušet správný stupeň korekcí na prvním snímku tak, aby expozice byla vhovující. Po nastavení na střední stupeň rozsvítíme zvětšovák spínačem, čímž zároveň zhasne osvětlení komory, zaostříme a nastavíme kompozici, zhasneme zvětšovák, vložíme fotopapír a stiskneme tlačítko Start. Pokud je fotka tmavá, zvolíme nižší stupeň korekcí, a naopak. Po nastavení správného stupně na prvním snímku, stačí již na ostatních snímcích pouze vkládat fotopapír a spouštět expozici tlačítkem Start. Elektronika si již správnou expozici upraví vnitřním měřením, které již probíhá přímo při samotné expozici. Tlačítkem Stop lze probíhající expozici kdykoliv zastavit. Výhodou je, že automatika je použitelná i při takových postupech, jako je například ruční nadržování.
Pokud by někdo chtěl rámeček doplnit o plně manuální nastavování expozice, tak jako rámeček na fotografii, lze přidat další přepínač, kterým pro manuál odpojíme přepínače s fotočidly, a místo nich připojíme vhodný potenciometr, který ocejchujeme dle stopek.
A ještě upozornění : rámeček byl zatím vyzkoušen pouze na černobílém procesu. Je pravděpodobné, že na barevný proces by bylo nutné použít jiné hodnoty kondenzátorů CX, ale to není žádný problém. Prakticky by se v konstrukci použily dvě řady kondenzátorů (jedna na ČB a jedna na barvu), při čemž by se přapínaly dalším přepínačem dle požadovaného procesu, případně při nutnosti použít při barvě delší časy, by stačilo přiřadit před přepínač korekcí jeden kondenzátor, který by prodloužil všechny nastavitelné čysy, určené korekcemi.

---