Amateur radio station Czech Republic - my name: František Javůrek, QTH: Brno, LOC: JN89HE, ASL: 205m
Home FRQ :

439.000 - OK0BH
438.925 - OK0BAB
Scheme :

1024x768,
IE, Mozilla
Výroba QSL :

OK1DRQ
Elliprint

Anténní tuner pro 1,8 - 30 MHz 300W

Autor : Franta OK2FJ   (Highlander Brno)







Ke stavbě tuneru jsem rozhodl poté, co se mi podařilo sehnat některé nedostatkové díly z vadného továrního tuneru, jako například vzduchové ladící kondenzátory s většími mezerami, a přepínače. Volba padla na obdobu továrních tunerů, tedy "T" článek. Schema zapojení najdete dole mezi fotografiemi. Za vstupním konektorem PL následuje bežné zapojení SWR metru. Trafo SWR metru je tvořeno toroidem o růměru cca 16mm pro kmitočty 2-30MHz. Sekundární vinutí transtormátoru SWR metru je tvořeno bifilárně 2x 20 závitů smaltovaného drátu 0,3mm. Střední vývod transformátoru je tvořen spojením začátku jednoho vinutí s koncem druhého vinutí. Primární vinutí je jeden "závit" a je vytvořen tak, že od vstupního konektoru vede drát skrze střed toroidu a je zapájen do desky spojů. Toroid je zajištěn proti pohybu tavnou pistolí. Jako měřidlo je použit uA-metr s rozsahem 100uA. (já jsem použil dvojrafičkové měřidlo z továrního tuneru). Svorky měřidla jsou blokovány kondenzátory 10nF, a na přívodech k měřidlu jsou navléknuty tři feritové korálky blízko u měřidla. Samotné měřidlo jsem podsvítil modrými LEDkami, s konektorem pro napájení LEDek na zadním panelu. Napájení je konstruováno na 12V, u LED jsou předřadné odpory 680R (proud je cca 12mA, což bohatě postačuje). Nastavení SWR metru pomocí umělé bezindukční zátěže je obecně známo a tudíž jej nebudu popisovat.



Za SWR metrem následuje přepínač Bypass-Tune pro zařazení tuneru, či jeho přemostění. Tuner sám je tvořen "T" článkem se dvěma ladícími kondenzátory 220pF. Ty je vhodné opatřit z nějakého továrního tuneru, či občas je možné vzduchové kondenzátory zakoupit v Hadexuza 15,-Kč ("J904- Lad.kond 320pF+380pF vzduch.1,5 otáčky 40x30x32mm"). Jde o kondenzátory se dvěma sekcemi, které je třeba spojit do série. Tyto kondenzátory "vydrží" max 100W, ale jen na nízkoimpedančních anténách, tedy ne na LW, protože mají malé mezery mezi lamelami. Pro zvýšení zatížitelnosti je možné ke každému konenzátoru zapojit do série až dva kondenzátory 1nF/1kV (ty také do série), čímž se ztrojnásobí napěťová zatížitelnost kondenzátorů. Kapacita tím poklesne na 290pF, což pořád stačí. Ladící kondenzátory je NUTNÉ uchytit izolovaně od kovové skříně !!! protože většina ladících vzduchových kondenzátorů má na na své konstrukci a na hřídeli jeden z pólů, a došlo by k vyskratování kondenzátorů na zem !!!



Cívka je vinuta elektroinstalačním drátem o průřezu 1.5mm2, případně postříbřeným drátem (není nutné). V případě vinutí neizolovaným měděným drátem je vhodné cívku poté přelakovat kalafunou rozpuštěnou v lihu, či nitrolakem. Cívka má vnitřní průměr 75mm, výška vinutí je 60mm, a má celkem 22 závitů. Odbočky jsou vedeny na 12-ti polohový otočný přepínač na keramické desce (na výkony do 300W vyhoví i na laminátové desce - pertinaxové a plastové nedoporučuji). Odbočky začínají odspodu, od země :

  1. 0 závit cívky (zem) A
  2. 7 závit cívky - B
  3. 9 závit cívky - C
  4. 11 závit cívky - D
  5. 13 závit cívky - E
  6. 15 závit cívky - F
  7. 17 závit cívky - G
  8. 18 závit cívky - H
  9. 19 závit cívky - I
  10. 20 závit cívky - J
  11. 21 závit cívky - K
  12. 22 závit cívky - L
Cívka je předvinuta na novodurové trunce, či jiném vhodném trnu menšího průměru (vinutí se po uvolnění roztáhne) a poté vinutí z trnu sundáme a po upravení na vnitřní průměr 75mm závity stabilizujeme čtyřmi sloupky s vybroušenými drážkami (například dřevěná kulatina). Já jsem použil kulatinu z akrylátu, v níž jsem vytvořil zářezy pro drát smyčkou trafopájky, a po zasazení vinutí cívky opět trafopájkou zatavil (úspěšně jsem tak okopíroval konstrukci cívky MFJ, hi). Postříbřený drát má výhodu v tom, že neoxiduje a není nutné jej lakovat. Jiný nějak zvlášť významný podíl na funkčnosti cívky nemá. Další dva tunery jsem již z nedostatku tohoto drátu dělal z běžného elektroinstalačního drátu svlečeného z izolace, a rozdíl ve funkčnosti není.



Za T článkem následuje přepínač výstupních konektorů pro dvě či tři antény, a LW se symetrickou linkou. Výstup pro symetrickou linku je tvořen balunem 4:1. tento balun je navinut na toroidu Amidon T137-2. Navineme zde izolovaným zvonkovým drátem bifilárně 2x16 závitů. Začátek jednoho vinutí spojíme s koncen druhého vinutí a připojíme na zem. Další dva vývody připojíme na výstupní svorky Bal.line. V případě použití symetrického výstupu musíme propojit výstupní svorku pro Long Wire s jednou svorkou pro symetrický výstup, při použití LW, při zapojení LW propojeno být nesmí (ve schematu propojení naznačeno čárkovaně).



K propojování všech signálových cest použijeme opět elektroinstalační drát, jakým je vinuta cívka. Ny konstrukci padlo něco kolem 10-ti metrů drátu. Celý tuner je vestavěn v krabici z hliníkového plechu. Vzhledem k tomu, že nemám přístup k ohýbačce plechu, jsou nařezané plechy snýtovány na hliníkových úhelnících hliníkovými nýty, které jsou na vnější straně roznýtovány do zahloubených děr a zabroušeny do roviny. Přední a zadní panel je vytvořen na PC a vytištěn na samolepící papír do ingoustových tiskáren, poté nalepen na černe přestříkané panely, a nakonec několikrát přestříkán čirým akrylátovým lakem. Stříkání je třeba provádět ve více tenkých vrstvách na sobě z větší vzdálenosti, aby nedošlo k promáčení samolepícího papíru. Odstup mezi tenkými nástřiky cca 1/2 hodiny. Oba panely si můžete stáhnout - najdete je mezi fotografiemi. Horní kryt jsem nakonec přestříkal sprejem BODY, který vytvoří na povrchu strukturu "krupice". Tato vrstva je jen podkladová a je nutné ji po zaschnutí přestříkat černým matným sprejem. Konstrukce pak vypadá jako tovární, a nikdo neuvěřil, že jde o domácí "bastlírnu".



Při ladění se snažte dodržet jednu zásadu. Ať už jde o dipól, či LW, nesnažte se ladit anténu kratší, než je Λ1/2. Vždy je výhodnější (a bezpečnější pro stanici) ladit anténu delší, než kratší. Také je energeticky výhodnější ladit anténu, která je přizpůsobená již svou délkou, protože tuner neladí anténu, jak se mnozí domnívají, ale jen přizpůsobuje ke stanici, aby ochránil koncový stupeň. Pokud ladíme anténu, která vykazuje SWR 15, tuner ji sice přizpůsobí na SWR například 1,2, ale od tuneru směrem k anténě je SWR pořád 15, a to znamená, že i přes přizpůsobení tunerem z této antény vyzáříme minimum výkonu, a to naším cílem přece není.








Texty a úprava: František Javůrek ©